úterý 22. října 2013

Kdoulový víkend ♥

                                   
                                                                    MÁM KDOULE
                                                     zvláštní ovoce -  pro mě doposud neznámé!
                                                   Donesla mi je osůbka , která je má na zahrádce
                                                                                                                                       



                                                             mám si  prý  provonět domeček
                                                       a kdo neví , jak kdoule voní - ten  neuvěří
                                       

                                                   ani na první pohled kdoule  neudělá dojem...
                                                    mají na sobě jakýsi chlupatý povlak



ale ta vůůůůně - nádhera !!!
 příroda prostě umí kouzla :-))
A že taky  musím hnedle všechno vyzkoušet
našla jsem si pár receptů a víkend byl ve znamení 
KDOULE


a až se zima zeptá :
kompotek džem kdoulová pasta

Kdoule je  nesmírně bohatá na vitamíny - což vám NET potvrdí :-))



užívejte sluníčkových dnů

13 komentářů:

  1. Jejda, hned bych brala paní, která by mi jako víla donesla kdoule! A krásně jsi se s tím popasovala...mám toto historické a úžasné ovoce našich prababiček moc ráda.
    Krásný víkend jsi měla!
    Příjemný týden!
    Auka

    OdpovědětVymazat
  2. Ivo, zajimave o kdoulich jsem teda jeste neslysela :) Preji hezke kdoulovani :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U vás je určitě taky plno zvláštního ovoce a zeleniny co se zase nám tady v čr ani nezdá :-))

      Vymazat
  3. Milá Ivanko, vím moc dobře o čem píšeš. Kdoule znám, objevila jsem je na jednom místečku za jednou zahradou a tajně jsem na ně dva roky chodila (nikdo je netrhal). Až jsem se jednou někde zmínila a neuhádneš co se stalo. Ten člověk co mu patří ta zahrada ji skácel. Nic místo ní nevysadil, jen ji prostě zničil abych je už nemohla trhat. Nechápu. Je mi to moc líto, byl to takový polovysoký stromek, plodů tam bývalo kolem 40 kousků. No, prostě, když já to neznám, druhý ať to taky nemá ne? I takoví jsou lidé.

    Ale já si ji zas někde najdu.Nic jsem z nich nevařila, ale dávala jsem si je do skříně mezi prádlo - ta vůůůůůůůůůůně.
    Krásný den Majka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou bohužel takový závistivci , ale moje paní je opravdu kouzelná - slíbila mi
      vykopnout oddenek nebo proutek - a tím se to rozmnožuje.

      Vymazat
    2. To je fakt drsný. Kdoule patří mezi historicky chráněné odrůdy a je jich opravdu jako šafránu...a také nerostou všude :-/

      Vymazat
  4. Kdoule znám jen z doslechu. Nikdy jsem je neviděla a tím pádem jsem neměla možnost je přivonět.

    OdpovědětVymazat
  5. Ivčo, já znám kdoule jen z vyprávění. Nikdy jsem neměla možnost ji vidět naživo natož ochutnat
    nebo přivonět. Džemík bude určitě voňavá dobrota... Hezký den Anny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko děkuji za návštěvu a vůůni posílám emailem :-))

      Vymazat
  6. Vůně kdoulí je úžasná! Patří k podzimu a moc ráda z ní vařím. Výborná je celá zabalená v těstíčku a upečená a každý rok z ní taky dělám tradiční vánoční provensálské "cukroví" - pate de coings. Kdybys ještě měla kdoule a chuť to vyzkoušet, recept je na u mě na blogu: http://anyzovka-v-zemi-cikad.blogspot.fr/2013/03/ovocne-zele-bonbony.html
    Krásný voňavý víkend!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za tip - dostala jsem další várku a tak jdu do toho ♥

      Vymazat